Zhodnocení našeho vystoupení na Žďárské lize 2008

Do této sezony jsme šli s vidinou, že by nadcházející sezona mohla dopadnou poněkud lépe, než sezona minulá, pokud se tak vůbec dá popsat náš loňský rok, co se týče požárního sportu. Ambice nám nechyběly už z několika důvodů. Přes zimu, se totiž podařilo získat PS 12 od kraje, za což vděčíme Kamilu Musilovi. Po získání a převedení mašiny, se naše stará mašina mohla dát na předělaní k p. Milostnému do Čechtína a když bylo vše připraveno, tak jsme poslední týden v dubnu začali trénovat na nové mašině PS 19. Zvyknutí na tento nový stroj nebylo vůbec jednoduché, než jsme začali dělat výstřiky pod 20 sekund chvíli to trvalo a na noční závody do Velkého Meziříčí jsme jeli s tím, že chceme dát čas kolem 20ti sekund. Nervozita ovšem udělala své a včasné nezapojení proudnice na levém proudu stačilo na čas 35.90s. My však byli spokojeni, protože jsme věděli, že to půjde. Další závod se konal hned týden po Velkém Meziříčí a to v Litavě. Po nezdaru na prvních závodech jsem přešel na spojení obou spojů na základně. Nicméně výsledek byl takový, že jsem měl opět problémy se zapojením proudnice a čas 22.61(PP 20.67) stačil na 22.místo. Začátek sezony se nám (víceméně mně) moc nezdařil, ale napravit jsme to mohli o dva týdny později v Netíně. Krásně rozběhnutý útok nám však překazilo prasknutí céček na každém proudu, takže N a 16 místo. Začali jsme si myslet, že nám to není přáno. Po tomto zklamání kdy selhala technika, jsme věděli, že už potřebujeme udělat kvalitní výsledek. Proto jsme začali trénovat třikrát i čtyřikrát týdně. Rychlost jsme museli trénovat také, protože jsme v předu stále nestíhali. Voda z mašiny šla po domluvě nejdříve za 9,5s. Za 9,5 šla i v Maršovicích, kde byl náš čas 21.44(LP 20.58) a zároveň 10. místo. Závod nám vyšel dobře a my věděli, že máme i na lepší, protože jsme čekali na vodu, takže Maršovice byli poslední závody, kde se čekalo. O dva týdny později jsme jeli do Olší. Bohužel bez Komára, který se od pátku válel v Chorvatsku a tak se Čuma – náš všeuměl naučil koš. V Olší to dopadlo tak, že s časem 21.02 (LP 20.83) jsme byli spokojeni, protože naučit se koš za pár tréninků není jednoduché. O dva týdny později nás čekaly závody v Lavičkách, kde už to muselo přijít. Vše klaplo, jak mělo, ale prostřik na pravém proudu nás stál první devatenáctku. Čas byl 22.15 (LP 19.29) a po zaváhaní několika favoritů jsme si z Laviček odvezli senzačně 6. místo a mohlo se slavit. Po dlouhém tří týdenním čekání jsme zavítali do Kuřimského Jestřabí. O této trati jsme věděli, že je velmi prudká a dají se na ní udělat velmi slušné časy. Proto jsme se s Vénem domluvili, aby dal plný plyn okamžitě. Běh na proudech byl na naše poměry velmi rychlý, zákleky byly kolem 16,5 s, Komár byl ve vodě taky rychle. Bohužel Vaju chytl savici přes závit a s tím se dalo těžko něco dělat. Nedotočený závit znamenalo N a 15.místo. Jako další v pořadí byl Katov, na ten jsme trénovali stylem, že jsme nechali vyrůst trávu, abychom jsme si tak nějak ztížili běh, protože Katovská trať je známá tím, že je zde největší převýšení na Žďárské lize a nepříjemně silným větrem v oblasti terčů. Ale hned na začátku se stala chyba na koši a tím další N, takže jsme potvrdili, že v Katově se nám prostě nedaří. Hned další týden na to se ve Lhotkách stalo, na co jsme čekali celou dobu. Útok jsme šli na jistotu, konečně vše klaplo a my slavili první 19tku, dosáhli jsme času 19.54 (LP 19.13) a chvíli jsme vedli i celý závod, nakonec z toho bylo krásné 6.místo a měli jsme na kontě skalp týmů jako jsou například Litava A, Lavičky, Krokočín A. Proto jsme se velmi těšili na blízké závody do Krokočína. Na start jsme šli jako třetí. Malá chyba na koši nás sice stála dobrý čas, ale my zase ukázali, že máme na to časem běhat velmi solidní časy. V Krokočíně to byl čas 24.40(LP 22.70) a 14.místo. Předposlední kolo Žďárské ligy se konalo v Herolticích, kluci nevěděli kam a na jakou trať se jede, ale ja zde byl u loňského rekordu Žďárské ligy, kdy Lavičky zaběhli perfektní útok časem 17.04, takže jsem trochu povyprávěl. Na řadu jsme šli jako 4. a byl to první závod, kde z nás nikdo nebyl nervní. A to se také projevilo na výsledku, čas 19.31(LP 19.07), 6. místo a my byli velmi spokojení. Cestou zpátky jsme si tak nějak uvědomili, že se za další dva týdny pojede na poslední závod, což nás celkem zamrzelo, ale o to víc jsme se těšili. Stahovákům počasí vyšlo krásně. Do závodu jsme šli jako 4. v pořadí a zase v ledovém klidu. Útok byl skoro bezchybný, zákleky proběhly velmi rychle. Mně se povedla první 18tka, ale pak jsem jen sledoval jak Mira bojuje s terčem. Výsledný čas byl 20.31 (LP 18.84) a my byli celkem zklamáni, protože z této soutěže, kde bylo nejvíce týmů jsme si mohli odvézt báječné 5. místo, takhle to bylo místo 16. Nicméně závěr ligy jsme si užili a 1.11.08 v KD Čikov užijem, neboť zde bude vyhlášení Žďárské ligy.Jsem si jistý, že další rok bude mnohem pestřejší, co se týče výsledků kolem 18ti vteřin, letos jsme nabrali spoustu zkušeností a přes zimu už máme plány, jak se fyzicky výrazně zlepšit. Jsme si jistí, že tato sezona byla rozhodně nejlepší a věříme v to, že ta další bude zase o 100% lepší a možná ve dvou týmech.